Vlaky

Text složil: Vladimír Poštulka

 (Ami) Dívám se na vlaky, které (D) jezdí po svých (G) kolejích

 (Ami) Dívám se, kolik už má (D) zeměkoule prstenů (G).

 (Ami) Sever je nahoře a (D) dole, zase (G) jih,

 (Ami) Snad jednou dohoní můj hlas svou (D) vlastní ozvěnu.

 Refrén: 

G) Mám (Hmi) rád vlaky (Emi), co ně(D) kam jedou (G),

 G) mám rád (Hmi) vlaky (Emi), co ni(D) kde nestaví (G),

 Ami) Mám rád ce(D) sty, co někam (G) vedou (Emi),

 a (Ami) půjdu pořád dál,i když se mi (D) mé nohy unaví (G).

Jsem topičem v tom vlaku, který nikdy nikde nestaví,

A pořád někam pospíchám a pořád nemám čas,

 Neptej se mě proč to dělám, vzal jsem si do hlavy (E7)

Nesmím chvíli stát, abych snad něco nepropás - já mám...

Viděl jsem vrabčáka, když zpíval, smrt jej míjela,

Byla to Edith Piaf, tiše jsem za ni šel,

 Žádná její píseň - nebyla veselá (E7)

Přesto jsem byl šťastný - když jsem ji uslyšel - já mám....

Potkal jsem muže v dlouhé olověné zástěře,

Ptal jsem se, proč bydlí tam, kde ani chvíli není klid,

A kde smrt každý den klepe na dveře (E7).

Jenom se pousmál, řek: jak vám to vysvětlit - já mám......